Elige una pista para reproducir
Díval jsem se tiše, když sis česala vlasy
A zastavoval se mi tep
Jakoby světlo hledalo svý trasy
A psalo na kůži svůj rap
Každej tvůj pohyb byl tak smyslnej
Jako když vítr hladí trávu
Byl jsem tím pohledem úplně ztracenej
Ztrácel jsem pevnou zem i hlavu
Bylas jak obraz, co se nedá namalovat
Žádný plátno by tě nesneslo
Příroda musela dlouho trénovat
Než našla tohle řemeslo
Ty křivky, ty stíny, ten dokonalej tvar
Byl to důkaz, že zázraky jsou
Bylas můj nejcennější, nejvzácnější dar
Teď bez tebe barvy... jen blednou
Nešlo jen o to, jak jsi vypadala z dálky
Ale o mapy v tvejch dlaních
O ty drobný jiskry z tichý války
Co jsem vídal v očích, když ses zlobila...
Ta elegance, s jakou nosila jsi stín
I to, jak ses mračila, když ti vadil svět
Bylas jak víno, co zrálo, a já myslel...
Že tě budu pít ještě spoustu let
Bylas jak obraz, co se nedá namalovat
Žádný plátno by tě nesneslo!
Příroda musela věky trénovat
Než našla tohle řemeslo
Ty křivky, ty stíny, ten dokonalej tvar
Bylas důkaz, že zázraky jsou
Bylas můj nejcennější, nejvzácnější dar
A všechny ostatní krásy... teď blednou
Nebylo to makeupem, nebylo to šatama
Bylo to tím žárem, co sálal zevnitř ven
Padal jsem před tou krásou na kolena
Bylas realita... co zmizela jak sen
Bože jsi tak krásná! Proč už tu nejsi?!
Bylas můj nejcennější, nejvzácnější dar
A všechny ostatní krásy... teď blednou
Všechny ostatní krásy... vedle vzpomínky na tebe...
Jen blednou.
Byla jsi umění.
Moje ztracený umění.