Jestli by nám nebylo líp na druhé straně plotu
Všechno by bylo jako dřív, učil bych se zavázat si botu
Nemusel bych tlačit svou kárku sám
Měl bych k ruce chemickýho brášku
S usedavým pláčem k puse dám
Dopolední půltucet prášků
A bude líp, už mi ujely všechny antabusy
A bude líp, zase chvíli v klidu žít zkusit
Tam za tou zdí, přát si něco hezkého k svátku
Bude mi ctí zkusit všechno znovu od začátku
Bojím se, že to nejde...
Bojím se, že to nejde.
Jestli by nám nebylo líp v oplocené oáze míru
Okolo svět by se sám dostal a hledal k nám do parku škvíru
Bráška je chemik, sestra studená, ale přesto neztrácím víru
Že přes ta dlouhá léta hubená si zase v sýru vyhrabu díru
A bude líp, už mi ujely všechny antabusy
A bude líp, zase chvíli v klidu žít zkusit
Tam za tou zdí, přát si něco hezkého k svátku
Bude mi ctí zkusit všechno znovu od začátku
Bojím se, že to nejde...
Bojím se, že to nejde.
Sám sebe bojím se, že to nejde.