Текст песни
Když mlha kvečeru se zvedá a slunce dlouhý stíny
Naposledy kreslí, kreslí mezi mech
A vůně hořícího jehličí, to jak na ohýnku čaj si vaříš
Do písniček provoní ti dech
Opřeni o stromy a na kamenech sedíme a zpíváme
O rose na kolejích a o kouzlu všech tuláckých rán
Kdy člověk nemusí nic, jenom prostě bejt a koukat
Jak je pěknej svět, a hlavně: není sám
Písnička pohladí ti otevřený rány
Poslední dobou ňák je toho na nás moc
Kdekdo sbírá jen jak v polích setbu vrány
A tady plameny ti dávaj' dobrou noc
A dlaně do potoka ponoříš, pohladíš uhlazenej kámen
Nevím, jak vám, mně tohle připomíná křest
A ruku na čelo si položíš a kapky po tváři ti stékaj'
Jak někdy pěkně umí život vonět, kvést
Písnička pohladí ti otevřený rány
Poslední dobou ňák je toho na nás moc
Kdekdo sbírá jen jak v polích setbu vrány
A tady plameny ti dávaj' dobrou noc
Když mlha kvečeru se zvedá a slunce dlouhý stíny
Naposledy kreslí, kreslí mezi mech