Текст пісні
Zvonil budík, bylo ráno, v hlavě mé byl kámen snad a pod ním tma
Když jsem snídal džbánek piva, ještě zdálo se, že divnou příchuť má
Když jsem spláchl chladnou vodou z očí sny a z tváře závoj šedivý
Řek mi pohled pouhý z okna ven, že nedělní je den a lenivý
Já cítil dál, že v ústech mám chuť cigaret a písní prošlé noci
Tak jsem vyšel ven a díval se jak slunce nový den má ve své moci
A pak mi vánek poslal vstříc tu vůni nedělní, co z horkých ploten voní
A náhle chtěl jsem být zas s tebou, někde za městem ve stínu jabloní
Já chtěl bych být v nedělní ráno, v chodníku kvádrem žulovým
A proč divný smutek mívám, to snad se nikdy nedovím
Vždyť snad i smrt je méně vážná, než tyhle chvíle nedělní
Kéž mi zvony ranní písní, na prášek srdce rozmělní
Šel jsem dál tou vůni ranní kolem bílých kočárku a dětských mašli
Pak jsem dlouho stal a díval se na věci které svět občas krášlí
Snad vrátil se mi zrak a já se pojednou zas díval na svět zpříma
Teď už možná tvému štěstí lépe rozumím ač vím že nejsi má
Já chtěl bych být v nedělní ráno, v chodníku kvádrem žulovým
A proč divný smutek mívám, to snad se nikdy nedovím
Vždyť snad i smrt je méně vážná, než tyhle chvíle nedělní
Kéž mi zvony ranní písní, na prášek srdce rozmělní