Nahá duše

Má duše je nahá, bez roucha, bez tváře

Stojím tu sám v té prázdné záři

Vítr jí šlechá, děšť jí smývá

V já jen čekám, co z ní zbývá

V mé srdce tlukot, jak temný hlas,

V něm bolesti stopy, vzpomínek jas

Každý krok vpřed je krok do tmy,

V té nahotě duše jsem ztracený sám

Má duše je nahá, bez štítu bez braně,

Vystávená světu, v té věčné hře na schovávané

Hledám teplo, co zahřeje mě v té nahotě duše,

Kde není snění

V očích tvých hledám, co mi chybí,

Snad kousek lásky, co mě zachytí

Ale ty jsi jen odraz mých snů v té nahotě duše,

Kde není snění

Mé ruce se třesou, když saháš ke mně,

Strach z bolesti, co přijde temně

Každý dotek je rána i lék,

V té nahotě duše jsem jen člověk

Má duše je nahá, bez štítu bez braně,

Vystávená světu, v té věčné hře na schovávané

Hledám teplo, co zahřeje mě v té nahotě duše,

Kde není snění

A tak tu stojím, s duší nahou,

V tichu noci pod hvězdnou záplavou

Snad jednou najdu, co hledám už dlouho,

V té nahotě duše, kde není pokoje