Zavřel zas oči

Za oknem kupé z polí vyrostly okály,

Když muži šediví, jak včera, jak předvčírem,

Jak posledních třicet let dobré ráno si popřáli,

Než jim je popřejí komíny papíren.

Pak, v tvářích ještě nebo už zkrabatělí,

Odešli do tmy vyrábět buničinu,

Tou tmou od fabriky zápach se linul,

Na noční jak kdyby celou noc dusili zelí.

Jak kdysi po Unter den Linden o nedělích.

Zůstal u okna sám a okamžik ticha

Vybízel k myšlence, že třeba něco se stane.

Okamžik naděje, než začalo svítat

A vlak jej unášel šedivým ránem.

A den ho zavalil obludnou nahotou

A zdusil touhy po novém začátku,

Zavřel zas oči a vydal se pozpátku,

Otevřel pivo a třetí měl na potom.

Zavřel zas oči tou chvílí vysílen,

Jak včera, jak předvčírem.